Gegoši na dalekém severu

Už někdy v šest ráno pere slunce do stanu a potvrzuje tak předpovězené azuro. Bez snídaně přejíždíme do Moskenes, kde necháváme auto a taktickým tahem se dostáváme na první místo fronty pěšáků na trajekt. Ten přijíždí na čas a společně s několika automobily, jedním autobusem a různými výletníky se hrneme dovnitř. Vnitřek loďi je už celkem zaplněný, ale místo jsme ukořistili a vybalujeme snídani (tentokrát jsme v tom nebyli sami, byli tam i norští paštikáři)

Cesta na ostrov Væroy trvá hodinu a půl a trajekt pak pokračuje dále na Røst a zpět do Bødø. Cestou jsou pěkné výhledy na Lofoty, fouká svěží vánek, který trochu mírní pařící slunce.

Krátce před desátou dosedáme na ostrově Væroy ve stejnojmenném (a na ostrově jediném) městečku. Na projití ostrova o rozměrech zhruba 10 x 10km máme celý den, neboť zpáteční trajekt jede až ve třičtvrtě na jedenáct večer. Do té doby se odsud není jak dostat.

Nejprve šplháme po tajné silnici k vojenskému radaru, odkud ale moc výhledy nejsou a jdeme tedy zpět k sedlu pod horu Hornet zkusit sešplhat dolů kolmé útesy. Cesta dolů ze sedla je dokonce i značená a bez problémů schůdná. Dole na nádherné pláži obědváme a poté vyrážíme po pěšině podél pobřeží, směrem k opuštěné vesničce Mostad. Chvilku posedáváme v úžině mezi dvěma částmi ostrova a poté se vracíme stejnou cestou zpět. Po návratu pod Hornet se Buráci rozhodují pro veget a my jdem ještě jednou směrem k radaru, jen kousek před vrcholem uhýbáme na plošinu vlevo, odkud je krásný výhled na obě části ostrova.

Kolem půl desáté jsme dorazili do přístavu, kde hrajeme macháčka a dopíjíme tak slivovici z placatky. V tomto směru jsem celkem úspěšný, neboť piju i za Janču, takže to jde rychle. Kolem půl jedenácté jdeme vyhlížet trajekt, ale nikde nic. Průběžně přijíždějí do přístavu auta, které mají asi někoho vyzvednout a opět s nepořízenou odjíždějí. Kolem půlnoci se po více než hodinovém zpoždění konečně objevuje trajekt. Alespoň máme příležitost vyfotit si půlnoční slunce, které opravdu svítí ostošest. Někdy ve dvě ráno jdeme konečně spát, stany stavíme na celkem hezkém plácku pod silnicí u potoka, asi 500m od odpočívadla, kde jsme strávili předchozí noc.