4. den
V noci nás trochu budí svítící slunce, které pere do stanu, tak je tam chvilkama celkem vedro. Když ale kolem osmé vylézáme, tak jsou vidět v dálce mraky a na nějaké velké azuro to nevypadá. Přesto vyrážíme na zhruba 10km okruh, který má vést po hřebeni poloostrova Møkland. Kopečky nemají ani 600m, tak to bude pohoda.
Hodně málo prošláplá pěšina končí už po 50m, takže dále je to jen na nás. Na úvodní kopec se ještě tak nějak vyškrábem za sucha, ale o chvíli později už začíná mrholit a vrcholky mizí v mracích. Teď by měla následovat pohodová hřebenovka, ale místo toho nás čeká něco jako Orlí peruť nebo hřeben Ostrého Roháče - samozřejmě bez řetězů a značek. Buráci se skalkami samozřejmě nemají větší problém, ale nás jeden prudší úsek s mechovými stupy v hlubokém srázu trochu vyděsil.
V sedle mezi dalšími vrcholky se nakonec s Jančou rozhodujeme pro sestup, Buráci pokračují dále. Nás čekal nečekaně náročný krátký sešup asijskou džunglí, ale dále to již bylo v pohodě, jen jsme celý hřeben museli obejít po silnici. Buráci pokračovali dále po stanovené trase, kde již nečekaly žádné zrádné úseky, pouze džungle jim dala také zabrat a především návrat podél pobřeží také nebyl nejrychlejší.
Setkáváme se u auta, déšť ustal, tak sušíme věci a vyrážíme popojet po ostrově, nabrat vodu a zjistit předpověď počasí. Cestou provádíme přapad benzínky za účelem získání informací o počasí a nabrání vody. To se daří jen tak napůl a pořád jsou drobné dešťové přeháňky.
Úkol zní jasně: zjistit předpověd počasí. Sekundární úkol: nabrat vodu.
Agent Piškot a agentka Libuška nenápadně vstupují do prodejny u benzínové pumpy. Zkušeně hledají stojan s dením tiskem, kde bude určitě předpověď počasí. Piškot jako první objevuje časopisy. Dle oblečení slečen na obálce to vypadá, že nás čeká pěkně horké léto. Libuška mezitím nachází opravdové noviny, jsou přímo u kasy. Velice nenápadně pročítáme noviny a luštíme šifry se zkratkami jednotlivých dní. Informace jsou nějaké podivné, beze slova se dáváme na ústup. V tom vstupuje hlavní eso, agentka Janča. S nenápadným velkým zeleným batohem na zádech pronese pouze heslo "záchod" a vyráží společně s agentkou Libuškou na WC. WC je opět hned vedle kasy. V batohu jsou lahve na vodu.
Jak celá mise dopadla? Z počasí jsme moc moudří nebyli, tak alespoň že jsme získali tu vodu.
K večeru přestává pršet a my nacházíme celkem hezké místo na přespání poblíž Sortlandu. Bedlivě nás sice sledují místní ovečky, ale stačí vystoupit z auta a už mizí. Nechybí druhý petanque (na celkem pěkném povrchu), tentokrát děvčata vítězí 13:11.
výhled z vrcholu Hesthausen
