Gegoši na dalekém severu

Ráno nás trochu časněji budí komáři, kteří asi nemohli dospat, a tak někdy před devátou vyrážíme směrem na druhou chatu - Ragohytta. Zhruba tříhodinová cesta začíná nejprve stoupáním, ale pak se již dostaneme nad úroveň lesa a relativně dobře značená trasa kličkuje po kamenných plotnách mezi balvany a občas i přes potoky.

Na Ragohyttu jsme dorazili kolem poledne, takže se děvčata pustila do kuchtění a chlapci mezitím odpočívali. Ragohytta je o něco menší než Storskoghytta, jsou tu jen dve postele, jedna matrace navic, ale jinak obsahuje dostatek nástrojů k tomu, abyste si tu uvařili oběd či usušili věci.

Po obědě padlo rozhodnutí dobýt horu Rago, která je z chaty krásně vidět. Věci jsme nechali v chatě a vyrazili relativně nalehko a dle rad z deníku chaty. Ještě před odchodem jsme potkali dvojici mladých Norů (z Lofot) s huskym, kteří se vraceli ze Švédska. Na vrchol dorazili jen Buráci, kteří tam potkali jednoho trochu bláznivého Slováka, a my s Jančou jsme došli do sedla pod vrchol, odkud byl také krásný výhled.

Vzhledem k tomu, že jsme stále měli dostatek času (bylo asi půl šesté večer), jsme vyrazili zpátky na Storskoghyttu. Popravdě řečeno jsme moc nepočítali s tím, že bychom tam byli opět sami, neboť bývá chata poměrně často navštěvována. Nakonec jsme jen kousek od chaty zahlédli jeden stan (takový spešl týpí s komínem), ale v chatě bylo opět prázdno. Po náročném dni bodla koupel v jezeře i kostky spojené s dopíjením placatky.

Oproti předchozí noci byla chata plná komárů (asi se to rozkřiklo, že tam budem), takže noc moc klidná ani příjemná nebyla.