2. den

Druhý den byl co se týče cestování asi největší vopruz. Ráno jsme projeli Stockholmem jako nůž máslem a stále jsme jeli na sever a stále jsme měli pocit, že je to ještě pořádně daleko. Vzdálenosti průjezdních měst byly pořád kolem 300km, za okny samý lesy, sem tam nějaké domky. Jediným zpestřením byl most přes jakousi úžinu, kde jsme si vyběhli na nedaleký kopeček s rozhledem. Počasí se oproti sobotě ještě vylepšilo a celý den nás doprovázelo jasno a teplo. V autě probíhaly opět různé hry se snahou o rozptýlení ale jinak rytmus dne určovalo doplňování nádrže, kde neustále mizel benzín.

Ve Švédsku sice platí mimo obec omezení rychlosti na 70km/h, ale naštěstí jsou Švédi oproti Norům trochu rozumnější a na rovným úsecích mimo aglomerace (= mimo pár chat) jsou na hlavních silnicích značky 90 nebo 100km/h (naše zkušenost z oblasti Kiruny). Na rozdíl autoatlasu, který jsme měli sebou, byla také většina trasy ze Stockholmu na Luleå rychlostní silnicí, se střídajícími se předjížděcími pruhy.

Cestu zpestřila snad jen policejní kontrola, kdy jsem si aspoň premiérově fouknul do měřiče alkoholu a celkem přátelští policisté nás jen upozornili na jednu nesvítící žárovku. Dále dodali, že vzhledem k ročnímu období ji není nutné měnit okamžitě, že to zas tak v noci potřeba asi nebude.

Kolem půl jedenácté večer jsme konečně dorazili k peřejím Storforsen, které již leží kousek (asi 100km) od polárního kruhu. Po dvou dnech jsme konečně také protáhli fotoaparáty i naše končetiny. Plac na spaní jsme nalezli o kousek dál, hned u silnice. Bylo tam pár komárů, ale do stanu nemohli, takže noc byla klidná a poprvé také bez jakéholiv šera.

Foto dne

peřeje Storforsen

následující den →