Gegoši na dalekém severu

Dnes nás čeká poslední tůra v Norsku a to hned jedna z nejznámějších - přechod hřebene Besseggen. Kolem půl deváté přijíždíme k chatě Gjendebu u jezera Gjende, kde je také začátek trasy. Lidí je tu jak na Václaváku a kdyby nám zrovna nepřenechal místo jeden odjíždějící Čech, tak snad ani nezaparkujem. Zhruba šestihodinový trek vede ze Gjendebu na Memurubu, zpátky lze využít loď. Opačně je to samozřejmě pohodlnější, neboť nejste vázáni na zpáteční loď, která zase tak často nejezdí. Bohužel jsou ráno všechny lodě plné, takže vyrážíme po svých.

Hned v úvodním stoupáku zařízne Jarda všechny turisty před námi, takže až k šíji Besseggen už moc lidí není. Tady však potkáváme osazenstvo první lodě, takže se to trochu zahušťuje. Hřeben je sice místy užší, ale není to nic dramatického. Buráci to zase seběhnou jak veverky a dole mezi jezery dáváme oběd. I druhá polovina hřebenovky nabízí kupu krásných panorámat, takže zaplňujeme poslední místa na paměťové kartě.

K chatě Memurubu a přístavu přicházíme asi hodinu a půl před odjezdem lodi, takže se chvilku i pokoušíme o spánek. Před půl pátou konečně dorazila i loď a poměrně svižným tempem nás dovezla zpátky ke Gjendebu.

Pak už následovala jen cesta domů Nejprve jsme paradoxně vyrazili na sever, abychom se napojili na E6 a poté jsme valili přes Lillehamer na Oslo. Přes toho Osla jsme projeli kolem půlnoci a kousek za Voslem jsme našli na jednom odpočívadle celkem hezký plac s trávou na přespání. Uprostřed noci nás probudilo pár kapek, takže jsme se procvičili i ve stavění stanů a poté jsme konečně mohli spát.