6. den
Přesně jak nám přepověď předpověděla, tak se stalo. Už ráno nás vzbudil drobný déšť, který nás s krátkými přestávkami doprovázel celý den. Po rychlé snídani jsme vyrazili směrem na Lofoty. Cesta měřila zhruba 300km a zabrala nám téměř celý den.
Cestou jsme se zastavili u jedné vyhlídkové věže na ptačí rezervaci, dále u jednoho kostela na fjordu (to jsem spal, ale je to na fotce, takže jsme tam asi byli), doplnili jsme zásoby v Svolværu a především jsme zašli do Vikingského muzea!
Pokud nejste největší fandové vikingů, nemáte doma na zahradě repliku lodě Leifa Erikssona a zprávy nepíšete pomocí runového písma, tak vám návštěvu tohoto relativně známého muzea nedoporučujeme. Zhruba na 4km dlouhé trase uvidíte jeden zachovalý dům o velikosti větší stodoly (tam je celá expozice), jedny základy domu (asi 20 zbytků kůlů co jsou kůůl) a poté několik šipek do křoví, kde prý domy stávaly. Pak se ještě můžete podívat na repliku vikingské lodě, potkáte pár vikingů s igelitkama jak jdou dom a kováře, jak mu končí šichta. Možná nejhezčí byla dvě živá prasátka kousek od vchodu. Jinak aspoň obchod se suvenýrama je moc pěknej.
Navečer jsme dojeli až na samý konec ostrova Moskensøya, posledního v lofotském souostroví. Mrkli jsme, jak nám zítra jede trajekt na ostrov Væroy a chvilku jsme se také pokoušeli najít nějaký dobrý flek na spaní. Problém je v tom, že se jedná už o více navštěvovanou destinaci a v kombinaci se skalnatým a úzkým pobřežím to nebylo zas až tak triviální. Nakonec jsme se vrátili na velké odpočívadlo kousek za Reine, kde už parkovalo celkem hodně obytných vozů. Večer nechyběl petanque, tentokrát na vřesovo-mechovém povrchu. Vyhráli opět chlapci a zvýšili vedení 3:1 na zápasy. Počasí se pěkně vyjasnilo a předznamenalo jasnou oblohu, která nás doprovázela celý následující den.
Foto dne
kdesi cestou na Lofoty