5. den

Ráno se budíme opět do zataženého dne, ale naštěstí neprší. Po zhodnocení situace volíme přejezd na ostrov Andøya, který je nejsevernějším ostrovem Vesterál. Na nejsevernejším ostrově jedeme do nejsevernějšího města Andenes, což je náš nejsevernější bod, v jakém jsme kdy byli na severu. Přestože jsme úplně nejseverněji co to jde, tak se počasí vyjasňuje a začíná svítit sluníčko

Protože jsme samí kulturní lidé, tak jdeme nejprve na prohlídku Muzea Polární záře. I přes svůj atraktivní název a neméně atraktivní popis v průvodci (hi-tech expozice), se jedná o malé, velice nudné a nezáživné muzeum. Na úvod jsme shlédli film o velrybách (za kterými se z Andenes každý den vyráží), u kterého jsme jen zázrakem neusnuli. Pak jsme alespoň objevili v expozici počítač s internetem a zjistili konečně, jaké nás čeká počasí (zítra hnusně, pak dva dny hezky).

Městečko Andenes je sice především známé turistickými výpravami za velrybami, ale na jeho okraji se nachází ještě jedno zajímavé místo. Názvy Andøya Rocket Rangre a Andøya Test Center ukrývají komplexní středisko pro testování různých raketových systémů (jak mírových, tak vojenských), balónových operací i observatoří pro výzkum atmosféry.

rocket

Po průzkumu městečka a nákupu prvního norského chleba jsme vyrazili dobýt nedaleký vyhlídkový vrchol - 476m. Nahoru vedla silná cesta, dolů se scházelo po plochém hřebeni. Výhledy rozhodně stály za to, okolní kopce vypadaly jak Malá Fatra.

Ze shora jsme si s Jardou vyhlédli krásnou písečnou pláž, kde jsme následně provedli koupel v Norském moři. Zhruba hodinka plavání nám stačila, voda byla jako kafíčko (asi jako ledové kafíčko). Na pláži také proběhl český přebor ve skoku do dálky z místa i s rozběhem. A kousek za nedalekým městečkem došlo na naši nejsevernější kešku.

Závěr dne jsme i noc jsme strávili na pěkném odpočívadle vedle úzké silničky, která vedla po pobřeží. Došlo na redukci zásob vína i na tradiční petanque (chlapci jdou do vedení po vítězství 16:14).

Foto dne

stop

klikněte pro celou mapu celá trasa

následující den →